The Mummy

S filmem The Mummy (2017) míří režisér Alex Kurtzman na uhlazený střet starosvětské mytologie a současné podívané—akční dobrodružství, které má jednu nohu v hrobce a druhou na plynu. Film začíná příslibem objevu, který by nikdo neměl učinit, a pak se rychle překlopí do honičky, v níž se historie nejen připomíná—ona loví.

V centru stojí dávná královna, kterou se strhující intenzitou ztvárňuje Sofia Boutella; její ukradený osud zkvasil v něco mnohem temnějšího než pouhá pomsta. Když je vyrušena ze svého dávno pohřbeného vězení, kletba, kterou nese, se šíří jako stín mezi živými a ohýbá mysl i tělo směrem k záměru měřenému staletími. Hrůza tu nespočívá jen v tom, co je vidět, ale v tom, co je přivoláno—plíživý pocit, že moderní svět je bolestně nepřipravený na prapůvodní moc.

Tom Cruise ukotvuje tempo filmu jako muž lapený mezi pudem přežití a znepokojivým zjištěním, že může být součástí návrhu kletby. Annabelle Wallis přináší uzemněnou naléhavost do stupňující se noční můry, zatímco Jake Johnson přidává jiskry nervózního humoru, které podtrhují, jak absurdně jsou obyčejní lidé v nevýhodě, když se legendy probudí rozzlobené.

Přítomnost Russella Crowea otevírá širší mytologii a naznačuje tajné dějiny i instituce vybudované k zadržení nezadržitelného. Toto budování světa dodává filmu pulpovou, seriálovou energii—jako stránka vytržená z okultního spisu—zatímco udržuje napětí v pohybu napříč pouštěmi, ruinami a nočními městskými scenériemi.

Žánrově si The Mummy hraje na několika pískovištích najednou: fantasy a hororové textury, thrillerové tempo a akční sekvence navržené pro maximální rychlost. Pokud hledáte moderní monster movie, která bere svou kletbu zároveň jako podívanou i jako nákazu děsu, tento reboot nabízí lesklou, zlověstnou jízdu, v níž se minulost nejen vrací—přichází se zuby.